Pokud v dnešní době nemáte šanci pustit si CDčko, o které hodně stojíte ve vašem oblíbeném Music shopu a jste nuceni objednat si ho přes zásilkovou službu - může se vám lehce stát, že se spálíte. Takže tahle recenze bude spíše takovým malým varováním před koupí titulu, kterému byste se měli spíše vyhnout. Už jen fakt, že za dvě verze skladby Freebase jsem vysázel 460 korun českých, leckoho odradí.
Čekal jsem kvalitu, smířil bych se s průměrem, ale takhle špatný singl už jsem dlouho neslyšel. Anglický label Duty Free (rád bych věděl, proč zrovna tenhle název:-) byl založen v roce 1998 třemi nadšenci o taneční hudbu. Hlavní postavou je zcela jistě dost protěžovaný diskžokej Tall Paul, který spolu se svým bratrem Dannym (jinak též promotérem akcí Gallery v menším klubu Turnmills) a dlouholetým přítelem Steffanem Chandlerem mají Duty Free Recordings v rukou. 10. srpna 1998 vyšel této značce první singl a od té doby zásobují trh svojí představou o dobré hudbě. Přiznám se, že interpreti které tenhle maličký label ochraňuje, mi moc neříkají. Kromě Robbieho Rivery, jenž je v současné době celkem v kurzu, tady vydávají JS 16, Radical Playaz, DJ Lottie, Durango 95, Dave Aude nebo Fergie. Každý vyšlý singl je ocejchován vynikajícím logem z obou začátečních písmen labelového názvu spojeném do kovového ornamentu.





Tall Paulova kariéra uznávaného diskžokeje se začala odvíjet v roce 1987, kdy si jako šestnáctiletý poprvé zahrál v klubu svého otce - Turnmills. Ten by se svojí kapacitou sedmiset tancechtivých nadšenců dal srovnat asi s pražskou Radostí FX. Dalším místem, kde si Paul zahrál byl klub Zap v Brightonu, o kterém jsem se zmínil i v nedávné recenzi Midfield Generala. Hraní v klubech však nebyla jeho jediná aktivita. Paul Newman (jak zní jeho pravé jméno:-) si uvědomoval, že kluby poskytujou lidem zábavu jenom v noci a tak si na vyplnění volného času zřídil pirátské rádio Touchdown FM.



Rok 1992 pro něho znamenal první zkušenosti se studiovou technikou. V omezeném nákladu vydává svůj první white label s názvem Love Rush. Má slušný úspěch a tak hned další počin - dnes už taneční klasika Rock Da House, vychází na větším labelu Hooj Choons. Jeho následné přemíchání o pět let později mu vyneslo jedenácté místo anglické hitparády. Od té doby vydal mnoho titulů, nejznámějšími byla asi produkce a remix projektu Camisra - Let Me Show You (pokud by někdo o tenhle singl stál, můj mail je mu k dispozici:-). Téměř každý muzikant v taneční hudbě má možnost ukázat cit a šikovnost v remixových zakázkách a tak ani Paul nelenil. V současné době už jeho služeb využili tak zvučná jména popmusic, jako jsou Duran Duran, Erasure, New Order, Human League nebo Blondie. Z těch tanečnějších a pro nás jistě přijatelnějších - Nalin & Kane. Teď je celkem v módě vydávání živých záznamů z klubů a tak jen na okraj - po svých mixovaných kompilacích Pump a Dance Nation vol.6 se letos dočkal skrze své dvojcédéčko Headliners - Live At The Gallery titulu "singl měsíce" srpnového čísla časopisu Mixmag.
Najdete tu takové skvosty jako The Man With The Red Face od Garniera či novou verzi The Orange Theme od Cygnus X a kdyby vás zajímalo na čem Paul ulítává nejvíc, tak tady je jeho současná Top 10:

1 - Durango-95 'Lectronik' - Acetate
2 - Way Out West 'You Be Devoid' (Junkie XL Dub) - White
3 - Mara 'Fall From Grace' - Acetate
4 - Darren Christian (Unknown) - Acetate
5 - Salt Tank 'Eugena' (Michael Woods) - Lost Language
6 - Humate 'Choose Life' (Trancesetters Mix) - Superstation
7 - Christian Smith & Angel Alanis 'Purani' - Tonic
8 - Bump 'I'm Rushin' - Bootleg
9 - DJ Cinc '138 Trek' - White
10 - DJ Relando 'Jaguar' - 4.30 West



Teď se však dostáváme k tolik diskutabilnímu singlu - Freebase. Opravdu nevím, co tím básník chtěl říct:-(. Hned na úvod musím podotknout, že hlavní zásluhu na mé kritice má bezesporu naprosto odpudivý zvuk. Píše se rok 1995, 96 nebo už je tu téměř nové tisíciletí? V dnešní době technického zázemí a neomezených možností je vůbec možné, aby vyšla deska s tolik zahuhlaným záznamem? Budete se divit, ale možné to je! Navíc nemám pocit, že by se jednalo o nový titul. Skoro to vypadá, jako když se válely Paulovy hudební základy čtyři roky v šuplíku a při posledním úklidu psacího stolu našel skladbu, ke které ho pojí nějaký zvláštní vztah. Jak si jen lépe vysvětlit tak primitivní track? Popíšu vám ho následovně: Tempo okolo 145 BPM začínají odpočítávat bicí, které se opravdu používaly někdy kolem roku 1996. Ty Paul smíchá s těmi nejjednodužšími hi-haty, které existují. Ačkoliv je anglickým diskžokejem, skladba zní hodně německy. Pokud by se objevila před pěti lety na nějaké kompilaci našich západních sousedů, jako byly i u nás populární Rave Base, May Day nebo Techno Trax, mohla by někoho zaujmout. Nejstupidnějším doplňkem tohoto nesmyslu jsou stopbeaty a pocit, že hlasový sampl tam musí být za každou cenu. Po dlouhé době jsem si poslechl skladbu, ve které se na celkem dlouhém záznamu (7:44) téměř nic neděje. Jednou z dalších absurdit je použití stejného rejstříku, možná je tu i varianta krádeže, ze skladby Meet Her At The Loveparade od jiného "takymuzikanta" - DJe Hooligana. Opravdu mě tahle skladba šokovala a tak jsem si říkal, že si spravím chuť alespoň remixem od Storm (hlavním důvodem mého nákupu). Chuť jsem si nespravil - bohužel. Jeden z nejhorších tracků, který kdy Jam El Mar s Markem Spoonem vytvořili, je konečně na světě. Only Class A Storm Mix je postavena na podobném základě, jako jejich remixový zásah do Westbamova Mr.X & Mr.Y - New World Order. Pryč je i jejich vyhlášená a vyhledávaná melodičnost. Svět se asi zbláznil! V jejich podání jde o stejnou "německou školu", kterou předvedl původem neněmecký Tall Paul. Pouze jiné barvy nástrojů a pár efektů navíc. Hooliganova linka se objeví i zde a ústřední vokál je naštěstí omezen. Aby se vědělo o remix jaké skladby jde, musí se objevit aspoň na konci a v trochu rozkreslené úpravě. Jinak je to nuda, nic jiného než nuda.





Zhodnocení: Pokud mě nepotká ještě něco horšího, singl Freebase má v mé osobní hitparádě číslo jedna. Samozřejmě v rubrice nejhorší singl roku! Nemůžu vám mluvit do sbírky vašich cédéček, ale pokud byste se z nějakého důvodu rozhodli, že poslední Tall Paulův singl musíte mít za každou cenu - mám pro vás menší radu. Kromě tohoto singlu o dvou verzích, existuje totiž rozšířené vydání a to ve spojení s Paulovým předchozím singlem Be There. Za stejný peníz tak získáte pět skladeb a logicky vyděláte. Označení Freebase/Be There by vám snad mělo stačit. A jestli jste se rozhodli, že label Duty Free je tu od toho, aby vydal právě váš materiál - směle do toho! Tenhle label je otevřen novým talentům a pokud máte demo, díky kterému budete jednou slavní, adresa Duty Free Recordings, 63 b Clerkenwell Road, London EC1M SPT, England je určena právě vám. Držím palce....
Myclick