Po
delší odmlce, kdy jsem vám místo singlů nabízel recenze na celá alba,
se vám opět hlásím s horkou novinkou. U příležitosti nového filmu Jetzt
Oder Nie - Zeit Ist Geld, německého režiséra Larse Buchela, byl vydán
jako titulní song singl Beyond Time od projektu Blank & Jones. Film
běží od půlky prosince v německých kinech a tak než dorazí k nám, mohli
bychom si zde zatím představit projekt, který se u našich západních sousedů
už slušnou dobu pohybuje éterem místních rádií a zároveň se budu snažit
co nejvíce Vám tenhle singl přiblížit.
Osudy Piet Blanka a Jaspa Jonese se poprvé spojily před čtyřmi lety, kdy
vydali svůj první singl Sunrise. Řadí se k vlně relativně mladých německých
projektů jako jsou Mellow D., ATB, Kai Tracid, apod. Jejich hudební věhlas
už dávno překročil hranice Německa a tak jejich singly vycházejí v Anglii,
Holandsku a dokonce i v americké licenci! Největšího ocenění se dostalo
skladbám Cream, Flying To The Moon a After Love a tak se dalo předpokládat,
že budou napřetřesu informace o novém albu. Deska s názvem DJ Culture
vyšla u hudebního molocha Polygramu a jde skutečně o jejich vlastní tracky,
místo nějakého mixu oblíbených skladeb. To ten matoucí název a stále větší
obliba v odevzdávání umíchaných setů. Za zmínku stojí, že dvěma skladbami
na tuhle desku přispěla i polovina slavných švýcarů Yello - Dieter Meier.
Vydáním desky to však nekončí - ba právě naopak! Pokud hudbou žijete,
je tu ještě stále spousta souvisejících aktivit. Jednou z nich je třeba
opětovná účast na největší párty na světě. Na letošní Loveparade vyrazili
opět se svým kamiónem, stejně tak jako po boku Marushy a Westbama přijali
účinkování ve vyhlášeném hudebním maratónu posledního květnového dne -
Mayday. Na své DJské výlety vyrážejí buď sólo nebo jako tandem a pokud
byste nahlédli do jejich mapy, našli byste zde zakroužkovaná tak dobrodružná
místa jako jsou Miami, Buenos Aires, Zurich a spousta dalších. Většinou
a zároveň nejraději pořádají párty pro menší kluby - optimálním se zdá
počet kolem třech tisíc nadšením poskakujících návštěvníků.
Pokud se přeneseme zpátky do studia, většina tracků vzniká ve dvojici,
za občasné pomoci producenta Andy Kaufholda. Není tajemstvím, že kromě
hlavního projektu B&J mají prsty ještě v dalších seskupeních, ať už
jsou to Georgeous nebo Da Bomb. K tomu se váže i malé odbočení. Při jedné
návštěvě klubu slyšel známý hudební chameleón Moby v setu Boy George track,
který ho hodně zaujal. Šlo o zcela neznámou desku The Original od projektu
Da Bomb. V té době Moby připravoval singl James Bond Theme s nesmrtelným
agentem a tak si řekl, že by nebylo od věci požádat o remix právě B&J,
jež se za tímhle dílkem skrývali. Kromě Mobyho potom B&J přepracovávali
jednu skladbu za druhou a do dnešního dne se v mixážním pultu vystřídaly
základy takových hvězd jako jsou Bellini, Future Breeze, Sash, Dune, již
jednou zmiňovaní Yello, Storm (ten zas dostal na oplátku prostor na tomto
singlu), nebo v současnosti hlavně diskotékovým publikem opěvovaný ital
- Mauro Picotto. A abyste si udělali obrázek o současné osobní Top 10
tohoto projektu, zde je jejich poslední přehlídka deseti nejoblíbenějších
skladeb:
1. Svenson & Gielen / The Beauty Of Silence
2. System F vs. Armin van Buuren / Exhale
3. Paffendorf / Rhythm & Sex [U.K.dub]
4. Push / Strange World
5. Nexus / Return From Flatliner
6. Sonorous / Glass Garden
7. Electric Nature / Electronic Music
8. Futura / Far Horizon
9. Yahel & Eyal Barkan / Voyage
10. Sourmash / Pilgrimage
Singl Beyond Time nám přináší label Edel, čili hudební domov populárních
kompilací Trance Nation či ještě stále se držících jiných němců (mnohem
uřvanějších:-) Scooter. Nechci se chlubit, ale řekl bych že mám docela
slušnou dávku představivosti. Jsou však okamžiky, kdy vás tahle celkem
užitečná schopnost zklame. A teď jsme u toho - ať se snažím sebevíc, nějak
si neumím představit titulky filmu a k tomu tuhle skladbu jako doprovod.
Budu muset asi do kina vyrazit, abych si udělal obrázek o tom, kam tenhle
song zapasovat. Hudebně jde ve skladbě Beyond Time o tuctový track, kterých
se míhá éterem těch komerčněji založených rádií mraky. Kromě celkem procítěného
vokálu se jedná o zvuky a barvy nástrojů, jež frčely zhruba před čtyřmi,
pěti lety. To však nikoho nezajímá a tak paradoxně vyšplhal v anglické
klubové hitparádě prozatím na 3.místo.
Verze, která je dělána pro rádia obsahuje skutečně všechno co by klasická
komerční skladba měla mít. Automaty s celkem příjemnou barvou zvuku určují
tempo, pumpující basa už byla milionkrát úspěšně použita, stoupačkovité
přechody, za které bych se styděl už před čtyřmi lety a k tomu všemu naechované
piánko a uvzdychaný ženský vokál, který by měl eroticky laděným hlasem
s vámi dělat za každou cenu divy...
Club Mix se moc neliší, je jen ještě jednou tak dlouhý a instrumentálním
partům je dán podstatně větší prostor. Skoro to vypadá jako by se všemi
těmi loopy, filtry a gradovanými přechody chtěli vyrovnat obrovské bombě
roku 1998 - Binary Finary. Jinak je to kolovrátek, který si pořád dál
přede tu svoji komerční nitku. Navíc je tenhle mix zbytečně natahovaný,
na to že se v něm už nic nového nepřihodí...
Důvodem mé koupě bylo opět sběratelství všech nahrávek Jam El Mara, takže
remix Happy People In The Morning (nová značka pro klubové verze J&S)
mě zajímal ze všech nejvíc. Však jsem byl taky náležitě zklamán:-(. Nic
nového pod sluncem a když, tak vykrádají zase sebe sama. Pro Jam and Spoon
hodně podprůměrný remix - hlavní motiv je po vzoru jejich loňské verze
pro Giorgio Morodera (The Chase) a barva kláves zase pochází ze Stelly
1999. Jinak si s originálem moc nepohráli - vždy jen vyměnili barvu rejstříku,
přidali pár snivých ploch (jak je jejich zvykem) a nové perkuse. Nuda,
nic než nuda - pořád doufám, že J&S nemají ještě svoji tvůrčí krizi!
Remix od Thrillseekers je hodně inspirován tím, co dneska dělá Paul van
Dyk. Líbivý, hodně zašuměný trance s nádherně vyčištěnými zvuky. Pro mě
osobně nejlepší remix tohoto singlu - příjemné plochy a snaha k ne rovným,
ale breakbeatovým doprovodům. Vokál byl takřka zrušen a to je dobře -
takhle by se hodil do kufříku Paul Oakenfolda!
Darude vs. JS 16 Remix je zcela odpadovým mixem od finského projektu Darude
jež letos sklízel jeden úspěch za druhým díky skladbě Sandstorm. Přesně
v duchu tohoto tracku - vysoké klávesové tóny a laciné bicí, to vše do
smyček a na nějaké zásadní změny se tu kašle. Ville Virtanen zde spolupracuje
s dalším finem Jaakko Salovaarou (JS 16).
Poslední mix s názvem Blank & Jones Laidback Mix singl uzavírá. Nic
nového - pouze pár filtrů a stopbeatů navíc a to už mi ta ústřední melodie
leze krkem!
Zhodnocení:
Klasický případ německého "odpadu" je opět na světě. Těm kdo
ještě stále nerozeznají rozdíl mezi singlem dlouhé životnosti a lacinou
náhražkou by mohl posloužit jako názorný příklad. Film nemusí být špatný,
tipnul bych si, že videoklip z něho bude sestříhán, ale po hudební stránce
je tenhle singl pro vás ztrátou tolik drahoceného času. Ještě bych mohl
pochválit celkem dobrý obal po grafickém ztvárnění, ale v okamžiku kdy
budete singl strkat do své věže vás tenhle detail bude asi těžko zajímat...
Myclick
|