Po delší odmlce, kdy jsem vám místo singlů nabízel recenze na celá alba, se vám opět hlásím s horkou novinkou. U příležitosti nového filmu Jetzt Oder Nie - Zeit Ist Geld, německého režiséra Larse Buchela, byl vydán jako titulní song singl Beyond Time od projektu Blank & Jones. Film běží od půlky prosince v německých kinech a tak než dorazí k nám, mohli bychom si zde zatím představit projekt, který se u našich západních sousedů už slušnou dobu pohybuje éterem místních rádií a zároveň se budu snažit co nejvíce Vám tenhle singl přiblížit.

Osudy Piet Blanka a Jaspa Jonese se poprvé spojily před čtyřmi lety, kdy vydali svůj první singl Sunrise. Řadí se k vlně relativně mladých německých projektů jako jsou Mellow D., ATB, Kai Tracid, apod. Jejich hudební věhlas už dávno překročil hranice Německa a tak jejich singly vycházejí v Anglii, Holandsku a dokonce i v americké licenci! Největšího ocenění se dostalo skladbám Cream, Flying To The Moon a After Love a tak se dalo předpokládat, že budou napřetřesu informace o novém albu. Deska s názvem DJ Culture vyšla u hudebního molocha Polygramu a jde skutečně o jejich vlastní tracky, místo nějakého mixu oblíbených skladeb. To ten matoucí název a stále větší obliba v odevzdávání umíchaných setů. Za zmínku stojí, že dvěma skladbami na tuhle desku přispěla i polovina slavných švýcarů Yello - Dieter Meier. Vydáním desky to však nekončí - ba právě naopak! Pokud hudbou žijete, je tu ještě stále spousta souvisejících aktivit. Jednou z nich je třeba opětovná účast na největší párty na světě. Na letošní Loveparade vyrazili opět se svým kamiónem, stejně tak jako po boku Marushy a Westbama přijali účinkování ve vyhlášeném hudebním maratónu posledního květnového dne - Mayday. Na své DJské výlety vyrážejí buď sólo nebo jako tandem a pokud byste nahlédli do jejich mapy, našli byste zde zakroužkovaná tak dobrodružná místa jako jsou Miami, Buenos Aires, Zurich a spousta dalších. Většinou a zároveň nejraději pořádají párty pro menší kluby - optimálním se zdá počet kolem třech tisíc nadšením poskakujících návštěvníků.

Pokud se přeneseme zpátky do studia, většina tracků vzniká ve dvojici, za občasné pomoci producenta Andy Kaufholda. Není tajemstvím, že kromě hlavního projektu B&J mají prsty ještě v dalších seskupeních, ať už jsou to Georgeous nebo Da Bomb. K tomu se váže i malé odbočení. Při jedné návštěvě klubu slyšel známý hudební chameleón Moby v setu Boy George track, který ho hodně zaujal. Šlo o zcela neznámou desku The Original od projektu Da Bomb. V té době Moby připravoval singl James Bond Theme s nesmrtelným agentem a tak si řekl, že by nebylo od věci požádat o remix právě B&J, jež se za tímhle dílkem skrývali. Kromě Mobyho potom B&J přepracovávali jednu skladbu za druhou a do dnešního dne se v mixážním pultu vystřídaly základy takových hvězd jako jsou Bellini, Future Breeze, Sash, Dune, již jednou zmiňovaní Yello, Storm (ten zas dostal na oplátku prostor na tomto singlu), nebo v současnosti hlavně diskotékovým publikem opěvovaný ital - Mauro Picotto. A abyste si udělali obrázek o současné osobní Top 10 tohoto projektu, zde je jejich poslední přehlídka deseti nejoblíbenějších skladeb:

1. Svenson & Gielen / The Beauty Of Silence
2. System F vs. Armin van Buuren / Exhale
3. Paffendorf / Rhythm & Sex [U.K.dub]
4. Push / Strange World
5. Nexus / Return From Flatliner
6. Sonorous / Glass Garden
7. Electric Nature / Electronic Music
8. Futura / Far Horizon
9. Yahel & Eyal Barkan / Voyage
10. Sourmash / Pilgrimage

Singl Beyond Time nám přináší label Edel, čili hudební domov populárních kompilací Trance Nation či ještě stále se držících jiných němců (mnohem uřvanějších:-) Scooter. Nechci se chlubit, ale řekl bych že mám docela slušnou dávku představivosti. Jsou však okamžiky, kdy vás tahle celkem užitečná schopnost zklame. A teď jsme u toho - ať se snažím sebevíc, nějak si neumím představit titulky filmu a k tomu tuhle skladbu jako doprovod. Budu muset asi do kina vyrazit, abych si udělal obrázek o tom, kam tenhle song zapasovat. Hudebně jde ve skladbě Beyond Time o tuctový track, kterých se míhá éterem těch komerčněji založených rádií mraky. Kromě celkem procítěného vokálu se jedná o zvuky a barvy nástrojů, jež frčely zhruba před čtyřmi, pěti lety. To však nikoho nezajímá a tak paradoxně vyšplhal v anglické klubové hitparádě prozatím na 3.místo.
Verze, která je dělána pro rádia obsahuje skutečně všechno co by klasická komerční skladba měla mít. Automaty s celkem příjemnou barvou zvuku určují tempo, pumpující basa už byla milionkrát úspěšně použita, stoupačkovité přechody, za které bych se styděl už před čtyřmi lety a k tomu všemu naechované piánko a uvzdychaný ženský vokál, který by měl eroticky laděným hlasem s vámi dělat za každou cenu divy...

Club Mix se moc neliší, je jen ještě jednou tak dlouhý a instrumentálním partům je dán podstatně větší prostor. Skoro to vypadá jako by se všemi těmi loopy, filtry a gradovanými přechody chtěli vyrovnat obrovské bombě roku 1998 - Binary Finary. Jinak je to kolovrátek, který si pořád dál přede tu svoji komerční nitku. Navíc je tenhle mix zbytečně natahovaný, na to že se v něm už nic nového nepřihodí...
Důvodem mé koupě bylo opět sběratelství všech nahrávek Jam El Mara, takže remix Happy People In The Morning (nová značka pro klubové verze J&S) mě zajímal ze všech nejvíc. Však jsem byl taky náležitě zklamán:-(. Nic nového pod sluncem a když, tak vykrádají zase sebe sama. Pro Jam and Spoon hodně podprůměrný remix - hlavní motiv je po vzoru jejich loňské verze pro Giorgio Morodera (The Chase) a barva kláves zase pochází ze Stelly 1999. Jinak si s originálem moc nepohráli - vždy jen vyměnili barvu rejstříku, přidali pár snivých ploch (jak je jejich zvykem) a nové perkuse. Nuda, nic než nuda - pořád doufám, že J&S nemají ještě svoji tvůrčí krizi!
Remix od Thrillseekers je hodně inspirován tím, co dneska dělá Paul van Dyk. Líbivý, hodně zašuměný trance s nádherně vyčištěnými zvuky. Pro mě osobně nejlepší remix tohoto singlu - příjemné plochy a snaha k ne rovným, ale breakbeatovým doprovodům. Vokál byl takřka zrušen a to je dobře - takhle by se hodil do kufříku Paul Oakenfolda!
Darude vs. JS 16 Remix je zcela odpadovým mixem od finského projektu Darude jež letos sklízel jeden úspěch za druhým díky skladbě Sandstorm. Přesně v duchu tohoto tracku - vysoké klávesové tóny a laciné bicí, to vše do smyček a na nějaké zásadní změny se tu kašle. Ville Virtanen zde spolupracuje s dalším finem Jaakko Salovaarou (JS 16).
Poslední mix s názvem Blank & Jones Laidback Mix singl uzavírá. Nic nového - pouze pár filtrů a stopbeatů navíc a to už mi ta ústřední melodie leze krkem!

Zhodnocení:
Klasický případ německého "odpadu" je opět na světě. Těm kdo ještě stále nerozeznají rozdíl mezi singlem dlouhé životnosti a lacinou náhražkou by mohl posloužit jako názorný příklad. Film nemusí být špatný, tipnul bych si, že videoklip z něho bude sestříhán, ale po hudební stránce je tenhle singl pro vás ztrátou tolik drahoceného času. Ještě bych mohl pochválit celkem dobrý obal po grafickém ztvárnění, ale v okamžiku kdy budete singl strkat do své věže vás tenhle detail bude asi těžko zajímat...
Myclick