Je neděle 11 hodin dopoledne, sedím ve svém pokoji a z reproduktorů se mi line kompilace VA Marco V - Combi Nations 2CD, vlastnoručně podepsaná Marcem V. Co tohle všechno znamená? Chápavějším to asi již došlo, takže pro ty méně chápavé, na pozvání agentury United Music a díky letecké společnosti SkyEurope jsem se v pátek 6.10.2006 zúčastnil party Combi:Nations:II v amsterdamském klubu Melkweg. Tato party zahajovala světové turné nachystané u příležitosti nové kompilace od Marco V, tedy té kompilace kterou právě poslouchám a která je již v prodeji. Zájezdu se účastnili kromě zástupců nás novinářů i výherci z hlavních tanečních serverů, dohromady to mělo být kolem 20 lidí, tedy taková menší školní třída. Odlet z pražské Ruzyně byl v 7:20 hodin ráno, což znamenalo, že jsem musel vstávat v cca 4:45, protože sraz na Ruzyni byl v 6:20. Asi nemusím nikomu vysvětlovat, že když jsem se probudil v pátek ráno, moje první myšlenka byla zase zalézt do postele a na nějakou party se vykašlat. Pocity to byly podobné, jako když jsem vstával k cyklo maratónu Král Šumavy, který startuje v 6:30 ráno, to jest se musí vstávat také velmi brzy! Protože jsem ale sportovec, s touto nástrahou jsem se vypořádal a do postele zpátky nevlezl.

Vstal jsem, pustil počítač a 10 minut koukal do monitoru, neschopen jiné činnosti. Při tom jsem alespoň překontroloval předpověď počasí, která slibovala na celý pátek občasný déšť, což znamenalo, že jsem si do vnitřní kapsy bundy vložil malý skládací deštník. A jak se později ukázalo, nikdo jiný takto prozřetelný nebyl :-) Další minuty popisovat nebudu, prostě jsem se opláchnul, oblékl a vyrazil směr Ruzyně. Na snídani jsem neměl ani pomyšlení, vzal jsem si jen banán a jablko a to jsem cestou na letiště snědl. K check-inu SkyEurope jsem dorazil pár minut před srazem a nikde nikdo nebyl, což mě trochu vylekalo :) Koupil jsem si kávu a sedl si ke stolečku, tak abych viděl na místo srazu. Až kolem 6:30 se začali trousit první lidé, jak výherci, tak novináři a fotografové. Nakonec se sešlo ne dvacet, ale 11 lidí, tedy taková Klapzubova jedenáctka. Někdo vyrazil na letiště moc pozdě a už odlet nestihl, kdo to byl, ale netuším. Samotný let do Amsterdamu byl v pohodě, přistáli jsme do zamračeného a mokrého počasí v 8:40. Vlakem jsme se přesunuli z letiště Schiphol do centra, přesněji do zastávky Amsterdam Center. Jedna jízda stála asi 3,5 eura a vlak jel cca 20 minut. Klub Melkweg se nachází asi 2,5km od Amsterdam Center a cesta k němu vede přes centrum, tedy přes vodní kanály a úzké uličky plné obchodů všech světových značek. Zajímavé je, jak místní umí využít každý centimetr plochy, protože na cca 5 metrech široké ulice lemující vodní kanál je parkoviště pro auto, silnice, stezka pro cyklisty, stezka pro chodce a pak hned budovy. Samozřejmě že místa neznalí Češi hodně často chodili jak je napadlo, a tak jsme se často stávali terčem troubení aut, nebo zvonění všudypřítomných cyklistů, kteří jezdili i v dešti, s roztaženým deštníkem.

V blízkosti Melkwegu jsme nejprve na chvíli zapadli do coffeeshopu a pak se rozdělili, někdo se šel najíst do Burger Kingu, my ostatní jsme si sedli do jedné kavárny, kde jsem si dal výbornou kuřecí polévku a šunkový sendvič. Ceny byly samozřejmě někde jinde (polévka 4 eura) než u nás, ale pokud tam člověk jede na jeden den, tak se to myslím dá v pohodě vydržet. Po nasycení měl následovat rozchod a sejít jsme se měli až kolem půl jedenácté večer před klubem. Protože se ale vytvořila fungující parta (asi i díky tomu že nás bylo jen 11), tak jsme zůstali spolu a navštívili ještě několik coffee shopů. Myslím že tohle slovo bylo v ono páteční odpoledne nejpoužívanější. Ono se ale stejně nedalo dělat nic moc jiného, protože venku každou chvíli pršelo až lilo a těžko budete chodit někde po památkách, když vás večer čeká náročná party. Někdy odpoledne jsme se přeci jen rozdělili a jedna půlka někam odešla, s tím že za hodinu přijdou. Nakonec nepřišli ani za 2,5 hodiny, tak jsme šli my za nimi. To už bylo kolem šesté hodiny večer. Asi do osmi jsme byli v dalším coffee shopu, kde se mi ale už moc nelíbilo. Obsluha tam klukům alespoň pustila nějaké jejich cd s house setem ze Studia (to je nějaký ten pražský after klub, nevím, nebyl jsem tam nikdy a podle toho cd které hrálo tam asi ani nepůjdu). Čas se tam docela vlekl a já se už těšil až se zase bude něco dít. Všichni již začínali být po celém dni trochu unaveni a tak už naše skupinka nesršela vtipy a historkami, jako na začátku. Po osmé hodině přestalo pršet a tak jsme vyrazili opět do ulic. Překvapivě se trochu oteplilo, jinak po celý den bylo tak 16-18 stupňů, takže bunda i deštník se hodily. Skupinka co se od nás odpoledne oddělila, totiž pěkně zmokla. Cestou narážíme na coffee shop s českou obsluhou, jak zjištuji později gay friendly. To jest někomu se tam líbí a navazuje družný hovor, zatímco non gay část naší výpravy vyráží opět do ulic :-) Jdeme se podívat do Red Lightu, do uliček plných lásky. Já jsem v Red Lightu už jednou byl, cca před 6 lety, ale tehdy mě to nijak nezaujalo. Nyní to ale bylo docela překvapující, mám na mysli slečny které se za sklem nabízely. Některé byly totiž navenek skutečně bezchybné, snad ještě lepší než holka upravená v grafickém programu na počítači. Však také když jsme míjeli jednu skutečně hezkou, tak o pár minut později už jsme viděli chlapíka jak se žene po schodech nahoru k pokoji a za chvíli se již zatáhnul závěs a co se dělo potom, bůh ví. Říká se že české holky jsou nejhezčí na světě. To je zřejmě pravda, nicméně já jsem v Red Lightu viděl minimálně dvě holky, které jsem v Praze ještě nepotkal.

Videoklipy z vystoupení Marco V
(rozlišení 640x480, formát AVI):

Video1 - 0:56 min, 6,60 MB

Video2 - 1:11 min, 9,15 MB

Video3 - 0:53 min, 5,58 MB

Video4 - 0:48 min, 5,06 MB

Video5 - 0:59 min, 7,59 MB

Blíží se 23 hodina a my musíme do klubu, kde nás čeká setkání s Marcem. Zjišťujeme že jsme docela kus cesty od klubu a tak si bereme taxík, který s námi tak trochu jezdí dokola, aby nahnal nějaké to euro, no co se dá dělat, tak to myslím chodí nejen v Amsterdamu. V 23 hodin se klub otvírá a my vstupujeme dovnitř. Jdeme do backstage, kde již čeká usměvaný a sympatický Marco V. V reálu vypadá mladší a drobnější než na fotkách, takový byl můj dojem, i když mladá slečna z naší výpravy si myslela přesný opak. Společně se fotíme s Marcem, poté i individuálně, pokud má někdo zájem. Stejně tak pokud má někdo zájem, může se Marca na něco zeptat. Nakonec dostáváme vlastnoručně podepsanou kompilaci Combi:Nations:II. Zástupce z Xmagu potom dělá s Marcem rozhovor. Přesunujeme se na taneční parket, který se pomalu zaplňuje lidmi. Za dj pultem stojí nějaký "rozjížděč", který při snížené hlasitosti pouští hudbu. Melkweg je strohý, přesto funkční klub umístěný v bývalém továrním komplexu, kde se dále nachází divadlo, kino či restaurace, samozřejmě v noci byl přístupný pouze klub. Kapacita klubu je kolem 1000 lidí a klub mi připomínal pražské Roxy. Prostě větší taneční parket, po stranách vyvýšené schody, u zdi zábradlí. Nahoře patro, které ale bylo přístupné až později v noci. Nikde žádné místo na sezení, ani nějaká chillout zóna. Když se vyšlo z parketu na chodbu, tak jste mohli jít jen na toalety, k šatnám, anebo pryč z klubu, tohle byla ta slabší stránka klubu. Naopak příjemně mne překvapily ceny v klubu, nealko nebo pivo stálo 2 eura, takové ceny najdete i v některých pražských klubech.

Po půlnoci nastoupil Marco V, který se uvedl efektním intrem, aby poté začal do lidí pouštět svůj nekompromisní zvuk, který nyní hraje. Jednalo se tedy zejména o styly progressive s trance prvky, electro house, někdy až techno, to zejména ke konci. Zaznělo hodně skladeb z nové kompilace, tj. třeba Dada Life - Big Time (Original Mix) Marco V Reconstruction, 2000 And One - Tropical Melons (Marco V Edit), Marco V - Any Better, Or? a spousta dalších včetně starších hitovek jako Godd, False Light, Cafe Del Mar nebo Simulated. Sice jsem novinář, ale ne zase šílený znalec Marco V tvorby, takže sestavit playlist by bylo nad mé síly. Mně se nejvíce líbil ten začátek, pak následovala taková slabší electro část a pak asi hodinu a půl byla část, kdy hrál Marco V ty své hitovky co sice neznám všechny podle názvu, ale podle melodie ano. Takže jsem pařil zejména na začátku a pak asi hodinu a půl na ty hitovky. Co mě ale překvapilo bylo to, že ostatní moc nepařili. Musím pochválit výherkyni Radku z našeho serveru, protože ta jela skoro celou noc, výherci z jiných serverů tam spíše jen postávali (jeden doslova), to jsem moc nechápal, proč tedy soutěžili, když je pak ta hudba nebaví a jak se pak ukázalo, ani Marca V vlastně moc neznali. Ok vyhráli, tak to spíš brali jako výlet, nicméně já bych nemohl být celou noc třeba na nějaké techno/dnb party s vědomím, že to místo nemohu opustit. Výborná byla videoprojekce, která se odehrávala na asi šesti plazmových obrazovkách a kterou si údajně Marco mixoval sám, to tedy klobouk dolů. Dá se očekávat, že podobná projekce bude i na vystoupení v Praze, máte se opravdu na co těšit! Poslední hodinu postihla menší krize i mě a tak jsem si chvíli zacpával uši a pak jsem si na to relativní ticho zvyknul, že když jsem je po pár minutách vystavil plnému zvuku, myslel jsem že padnu :-) Marco V hrál celých pět hodin a když skončil, lidé si vyžádali další dva přídavky, které jsou zachycené na videu, ostatně všechny klipy jsou natočené těsně před koncem akce tj. někdy před pátou hodinou ranní, takže to prosím berte při sledování na vědomí :-) . Když už jsem u těch lidí, věkové složení bylo tak 25-35 let, prostě samí dospělí a starší lidé, z toho byla nešťastná zejména naše nejmladší účastnice výletu, která svým věkem pod 20 let byla na party evidentně nejmladší. Asi je to tím, že v Holandsku je trance populární o mnoho let déle než u nás a tak je zde trancová generace starší. Zajímalo by mě potom, co poslouchají mladí Holaňďané pod 20 let. Naše sympatické slečny se také staly terčem nájezdu místních mužů, kteří se je snažili každou chvíli oslovit. Jako muž se jim asi ani nedivím, protože místní holky nebyly kdovíjak přitažlivé, ale možná jsem byl jen navnaděný z Red Lightu. Zvuk byl velmi kvalitní, světelné efekty byly spíše průměrné, 6 plazma tv mi přišlo na takové akci jako samozřejmost :-) a třeba laserem se docela šetřilo. Po páté hodině jsme klub opustili a vydali se pěšky na vlakovou zastávku, z ní jsme se přesunuli na letiště, kde nás čekal v 9:30 odlet, který byl sice o 20min opožděn, ale do Prahy jsme přiletěli takřka na čas, tedy pár minut po 11 hodině v sobotu.

ZHODNOCENÍ: Marco V zahájil svoje turné kvalitním výkonem, který zcela jistě zaujme a uspokojí i naše fanoušky na pražském vystoupení. Klub Melkweg sice působil trochu stroze a možná jsem čekal větší luxus, každopádně vše fungovalo jak mělo. Marco V zahrál přesně tak, jak jsem očekával, to jest nedočkáte se sice slov "byla to party mého života", ale nebyl jsem ani zklamán, převedeno na čísla jsem byl s jeho vystoupením spokojen na cca 80% (těch dvacet chybí proto, že nemusím moc ty electro breaky) a to není pro chystané pražské vystoupení vůbec špatná vizitka, takže ani tuto party si nenechám ujít. Stručně a jednoduše na závěr, Marco V umí.

Fotografie z party najdete na www.trance-foto.com a www.poslouchej.net.