3. týden a 3. velká halová akce v areálu pražského výstaviště. Byl jsem opravdu zvědavý, jak tenhle nápor clubbeři zvládnou a v jakém počtu se sejdou na poslední párty z této trojice. Stačí však říci jméno Paul van Dyk a všichni clubeři jásají, otevírají se všechny peněženky, šampaňské stříká na všechny strany (už trošku přeháním). Někdo může namítnout, že celá párty je jen velká dojná kráva, ale já si myslím, že jen o peníze tady nejde. Stačí se jen podívat na Lineup a musí být všem jasné, že tady jde hlavně o hudební kvalitu. Musím říct, že jsem byl rozsekán postupně každým, kdo zahrál a to dokonce i Luccou, kterou zrovna dvakrát nežeru a při které jsem seděl na tribuně. Za celý večer zaznělo mnoho hudebních stylů, ale každý z nich se držel spíše v klubovějších vodách, takže ten kdo očekával tranceovou párty, mohl klidně zůstat doma. Ale nepředbíhejme a dejme si to hezky od začátku.

V Ostravě je krásné květnové odpoledne, svítí sluníčko, ptáci zpívají a já nasedám po delší odmlce opět na Pendolino. Když něco málo po 17 hodině přijíždím na Holešovické nádraží, tak mě přivítalo zamračené počasí a velmi nízké teploty. Musel jsem se zabalit do oblečení, které sebou v batohu tahám jen pro případ nouze. Skočil jsem si do hospůdky na večeři a kolem 19 hodiny jsem šel na srazík s kamarády před halu. Podle toho co slibovali se mělo zrovna teď pouštět do haly, ale jak se tak koukám přes prosklené dveře dovnitř, tak nikde ani náznak akce tohoto směru. Ono to není zrovna dvakrát příjemné, když se ani u této akce nedrží slibu, protože celkem dost prší a těch několik stovek lidí, co tu stojí se mnou, se nemá kam schovat. Za několik minut má začínat Milo Moretti, mohl by začít včas, kdyby ovšem netvrdnul před akreditacemi a nedožadoval se marně (zatím) vstupu do haly. Nicméně štěstí se na něj za několik minut usmálo a on se již mohl jít dovnitř připravovat. Na organizaci celého dění si stěžoval i samotný mediální manager Milan Turek, když se snažil projít se skupinkou lidí na tiskovku přes VIP vstupy. Oni totiž zaměstnanci u vstupů jak se zjistilo ani neměli klíče.

No sláva je něco kolem čtvrt na 9 a dveře se konečně otevírají. První kroky v aréně vedou samozřejmě na záchod a pak do šatny. Šaten je otevřeno víc než dost a tak můžu za několik málo chvil běžet na Američan Audio stage (malá stage v blízkosti jedné ze šaten), kde již bylo v plném proudu vystoupení mladíka, který si říká Thomas Coastline. Není nic příjemnějšího než troška upliftu na začátek párty. Nebyl jsem sám, komu se Thomasovo vystoupení líbilo, ke konci jeho setu tady pařilo cca 20 lidí. Kolem 9 hodiny večerní střídal Thomase nějaký Holanďan, co si říká DJ Daan. No raději jsem šel s kamarády na main stage, kde už byl v plném proudu set Steve Angella. Hlavní podium bylo situováno na šířku arény, tedy podobně jako na vystoupeních Tiesta nebo jako na Transmission 2, což ve mně vzbuzovalo obavy o zvuk. Nicméně jak se ukázalo, byly to obavy zbytečné neboť zvuk byl na velmi dobré úrovni. K vizuální stránce musím dodat, že určitá snaha tu byla, ale jak poznamenal jeden z návštěvníků párty - .. ledky jsou určíte lepší než projektory, protože víc září... to co bylo na nich už bylo horší... holt, ze se nejedna o VI člověk pozná hned... Nesmím zapomenout na světla, ty byly výborné a byly skoro všude. Laseru bylo také dost, použit byl sice jen občas, ale když už svítil, tak to byla paráda.Také musím poznamenat, že po delších stranách celou arénu lemovaly nejrůznější bary, takže člověk nemusel chodit moc daleko, když měl náhodou žízeň.

Ale teď se již vraťme ke Steve Angellovi. Tenhle chlapík byl pro mě hrdinou večera, jeho set mě rozsekal od prvních minut které jsem slyšel, prostě paráda. Samozřejmě nevynechal ani pár kousků ze své vynikající produkce či remixů, které dělá se svým parťákem Sebastianem Ingrossem. Třeba takový Eurythmics vs Liebrand - Sweat dreams (Steve Angello remix) odzpívala polovina publika, Steve nám také párkrát ztlumil zvuk, abychom byli slyšet. Další parádní track Deep Dish - Say Hello (Steve Angello & Sebastian Ingrosso Remix), tohle je prostě paráda, chudák moje hlasivky. Když se na jeho vystoupení podívám celkově, byl to takový hauzík, hodně deep, trošku proggy, něco z electra a taky pár oldschoolovek. Koukal jsem kolem a divil jsem se jak brzy se zaplnila skoro celá taneční plocha, dokonce i na tribunách již bylo plno lidí. Steveův set je fakt paráda, jestli to půjde s kvalitou muziky takhle dál, tak na vlak se asi poplazím. Steve Lawler-That sound (Steve Angelo and Sebastian Ingrosso remix) je další songa co mě totálně dostala, tohle má prostě šťávu. Do vystoupení PVD zbývá ještě hromada času, ale i přesto se dopředu žene fůra lidí. Ve předu již není místo, ale přesto se tam pořád snaží někdo dostat.

Dalším účinkujícím je Michael Burian, byl jsem na jeho set opravdu zvědavý, protože před 2 týdny zahrál na narozeninách Fabricu fakt skvěle. Při jeho nástupu na nás někdo mrsknul hromadu nafukovacích balonků, mno celkem sranda. Ale ani tentokrát nezklamal, měl sice poněkud vlažnější začátek, ale pak se do toho opřel a výsledek stál opravdu za to. Pustil nám několik opravdu dobrých pecek jako třeba Kuffdam & Plant - Summer Dream (Paul van Dyk Remix) nebo Mojado Feat. Mr. Sam - Naranja (Mr. Sam Vision). I přes jeho výborný set sem si říkal, že si půjdu na pár minutek odpočinout na tribunu a pokecat s kamarády. Nahoře jsem docela čuměl, když tam bylo opravdu něco slyšet, nebylo to jen hučení a mlácení basů jako to bývá v T-Mobile aréně při každé akci tohoto typu, ale v tom hučení a mlácení bylo zcela zřetelně slyšet všechno co hrálo, tudíž to byl rozhodně krok kupředu. Po necelé půlhodince se vracím zpět do kotle abych opět nasál skvělou atmosféru a přidal se k velkému davu pařících lidí. Hodně se mi líbily momenty, kdy zněla nějaká vokálová skladba, půlka haly začala zpívat a když si toho MB všimnul, tak ztlumil zvuk a nechal nás postarat se o zvukovou kulisu. Něco podobného nastalo také když jsme tleskali při Gabriel & Dresden Feat. Molly - Tracking Treasure Down. A je to tady, za udiveného výrazu několika tisíců lidí si Michaela Buriana odváží policie. Ale ne to nebyla policie, jen dvě krásné tanečnice v policejních uniformách jen jako nasadily Michaelovi pouta (která ani nechtěla držet) a odvlekli ho do backstage, aby mohla začít krátká módní přehlídka oblečení a obuvi firmy Adidas. Oděvy a obuv předváděli profesionální tanečníci a musím uznat, že jim to tančení docela šlo. Přispěl k tomu i výborný soundtrack, který se po dobu přehlídky linul z repráků. Byl to takový hudební mišmaš, ale celkem povedený.

A nyní už k tomu, co s napětím očekávalo asi 8000 návštěvníků akce. S blížící se první hodinou ranní měl vystoupit headliner celé akce a druhý hrdina tohoto večera Paul van Dyk. A už je tady, ale nějak mu to nechce hrát. PVD je už na podiu, snaží se tam něco pustit, ale ono to ne a ne hrát pořádně, pořád tam něco nefunguje. Technik zběsile pobíhá z místa na místo a se stejnou zběsilostí přepojuje audio kabely. Tento celý cirkus, který je ukázkou "profesionality" zvukařů, trvá něco kolem 10 - 15 minut během kterých je PVD neustále vyvoláván celou halou. Naštěstí je už po cirkuse a Pájův set může za nadšených reakcí celé arény konečně začít. Hmm pár prskavek, nějaké plamínky, pyrotechnická show zatím fakt slabota. Ty stříbrné papírky si taky mohly odpustit, ono to vleze úplně všude. Samozřejmě že se teď desítky lidí derou opět do předních míst, samozřejmě že tam není místo a tak se ve předu všichni cítíme jako sardinky, nemluvě o tom, že mám již skoro rozdrcené nohy, neboť sem lezou samí sloni. Máme tady Giuseppe Ottaviani & Marc van Linden - Until Monday , PVD ještě ani pořádně nezačal, ale celé publikum je totálně ve varu. Já hlavně řádím při Emjay - Real High. Marcos - Just For A Day (Marc van Linden Remix) tak tohle jsem opravdu nečekal, prostě paráda. Při Paul van Dyk feat Second Sun - Crush (Vandit Club Mix) má celý sál ruce nahoře, no upřímně řečeno Paul má lepší tracky než je tohle. A máme tady další vzpomínku na 2 roky staré vystoupení Oceanlab - Satellite (Alx Odden's Flipside Vocal Mix). Tak tohle je mazec Paul van Dyk feat Vega 4 - Time Of Our Lives (UK Club Mix), Pája nám dokola pouští smyčku a ne tam narvat beaty, za nadšených ovací celého publika se tohle opakuje snad 2 minuty než do toho PVD pořádně praští. A máme tady malý bonbónek na závěr Paul van Dyk - For An Angel (Marc van Linden Remix), tenhle track nesmí chybět při žádném vystoupení.

No a máme tady opět střídání stráží. Stejně jako na Macháči 2005 střídá Paula naše domácí DJ'ská královna Lucca. Začátek je celkem zajímavý, ale i tak si jdeme sednout na tribunu, PVD byl prostě masakr a tak bolí nohy. Dávám si malou svačinku, bageta za 45,- to je fakt maras, je dobrá, ale kdo má platit takové kruté peníze. Jelikož neznám sety od Luccy ,tak je tenhle track pro mě překvapením Marco V - False Light (Marco's Thunderdub Mix). Na tribunách je to tentokráte fakt slušně slyšet a tak si můžeme taky slušně zapařit. Po pár minutách však navrhuji zaskočit na American Audio stage, tady je to celkem pěkně rozjeté, tak se přidáváme k pařícím a zůstáváme tu do začátku setu Josepha Armaniho, toho si pak jdeme poslechnout na tribunu. Zůstáváme až do Gustavo Santaolalla - The Wings (Gabriel & Dresden's Organized Nature Remix) a pak zvedáme definitivně kotvy. Hlad je pěkná potvora a tak sedáme v MC Donaldu nedaleko Holešovického nádraží. Mno to se kluci z Mekáče moc nepředvedli, kola chutná jako obarvená voda, hranolky jako kusy papíru a MC Country jako Rumcajsova bota a ta hořčice, no fuj. Hodil sem kámoše na autobus a mě teď čeká hodina tuhnutí na nádraží a pak kodrcání 3 a půl hoďky Pendolínem domů. Ach ta Hořčice, cítím ji ještě v polovině cesty vlakem a celou dobu se mi z ní zvedá kýbl.

Když si to shrneme, byla to fakt vynikající párty, stín na ní však vrhá několik věcí. Kladem byl bezesporu zvuk, slyšet bylo všechno a to skoro všude, akorát se při nějakých tišších pasážích ozýval hodně zvuk z vedlejší stage. Hudebně byla tahle akce opravdu luxusní, to bez debat. Světla i lasery byly parádní, slabší už to bylo s LEDpanely a plátny, kromě záběrů na DJ's tam nic zajímavého nebylo. Co se týká pyrotechnické show, tak to nebyla show, těch pár prskavek umí pustit i batole a upéct světla plamenometem taky není žádné umění, takže tohle bylo spíše zklamání. No hodně svou práci zanedbali uklízeči na WC, neboť byl jsem kolem 10 na záchodě a všude bylo brutálně nablito, byl sem na tom samém záchodě o 2 hodiny později a nic se tam nezměnilo, snad jen nablito bylo víc. Ceny na barech celkem ušly, až na ty bagety. Takže když se na to podívám celkově, tak hlavně díky vystupujícím dávám párty 8/10. Ještě taková perlička na závěr, opravdu nedokáže více "zpříjemnit" život než společensky velmi unavená persóna Slovenského původu, která vám do ucha půl hodiny prská, že Paul van Dyk je fašista a že je to pěkný hajzl, že jezdí furt jen do Čech a né na Slovensko. Mno to byl ale opravdu zážitek.

Fotografie do reportu poskytl Alexx, kompletní fotoreport najdete TADY.