Celé prostory vlastně trochu připomínaly zábavní park, kde hlavní zábavou byla samozřejmě hudba. Nicméně kdo chtěl, tak si mohl skočit vyzkoušet třeba atrakce, nechat se zdarma vyfotit nebo se nadlábnout u některého z mnoha stánků. Nechyběl ani písek na bočních stranách s lehátky. To pak navozovalo správnou letní atmosféru. Ale důležitá byla hlavně hudba a atmosféra. Line-up byl rozprostřen do celkových 18ti hodin a odstartovalo se již v čase oběda. Osobně jsem byl sice přítomen až na set od Omnia. Mezi fanoušky bylo i mnoho cizinců, což nasvědčuje tomu, že event má dobré a zvučné jméno i v zahraničí. V té době už byl parket řádně naplněný a tento mladík z Ruska věděl jak dostat tento kotlík do varu. V podobném tempu pokračoval i Andrew Bayer se svým setem alá Anjuna. Musím přiznat, že mě velmi bavil a při jeho hitovce From The Past jsem málem skočil šipku do písku radostí. Gareth Emery pak předvedl velmi unikátní set, kdy zkombinoval snad všechny žánry v rámci EDM a nebál se zabrousit ani do extrémů. Asi málokdo čekal třeba God Is A Girl od Groove Coverage. V každém případě poklona Garethovi za různorodost. Jednou z hlavních hvězd večera byl Andrew Rayel, který zakončoval venkovní stage. Jeho set byl podle očekávání zaměřen na komerčnější tracky a vokálovky. Evidentně uspokojil mnoho fanoušků a byl to pro ně ideální soundtrack k západu slunce. Na konci jeho setu nechyběl tak trochu vynucený sitdown při tracku Tacadum a také jsme se dočkali ohňostroje. Já se však spíše těšil na to, co se bude dít uvnitř.

Venkovní stage byla sice krásná, ale to co nás čekalo uvnitř to byla hotové megalomanství. Opravdu masívní stage doplněná mnoha blikátky a lasery. Arminův asistent Ruben De Ronde dostával lidi do slušného varu, stejně jako po něm Purple Haze, jehož temnější set doplňovaly i skvělé vizuály. Při tracku Roundabout to byly slušné "halušky". Lehce po půlnoci se ke mě dostavila mírná únava, ale následující Dj se rozhodl, že nás všechny pořádně restartuje a nakopne. Marlo zahrál opravdu "nabušený" energický set, kde nechyběl psy-trance, uplifting a dokonce i špetka hardstyle. To bylo přesně to, co dav potřeboval, pořádně rozproudit a nakopnout. Já jsem doslova létal u stropu při jeho setu!
Hodně svižně a energicky pokračoval i Richard Durand, který samozřejmě nezapomněl na jeho aktuální hitovku The Air I Breath. V podobném duchu se nesl celý set, takže atmosféra byla opravdu elektrizující. Zakončovat nemohl nikdo jiný než řezník ReOrder a byla to správná volba. Naprosto ideální set na konec celé akce. Nechyběla třeba krásná a melodická Tomorroworld nebo naprosto bombastická dělostřelba Shut Up s povedeným sit-downem.

Musím říci, že jsem osobně z tohoto eventu naprosto nadšen. Nejen, že jsem se chvilkami teleportoval o pár let zpátky a připomenul jsem si staré dobré časy Trancefusion, ale opravdu jsem si vyloženě užíval každou minutku. Koncept nabízel opravdu velkou porci zábavy a kdo vydržel po celou dobu, tak má za sebou 18 propařených hodin. Line-up byl pestrý a každý si snad přišel na své, i když osobně jsem si nejvíce užil pasáž od Marla do konce, kdy jsem si pak opravdu musel ždímat tričko. Budu se těšit co pro nás team CityFest připraví příště, protože laťku mají nasazenou hodně vysoko. Bez diskuze se řadí k nejlepší pořadatelům elektronické hudby u nás a vozí jsem jména, která nejsou jinde běžně k vidění ?? Z pořadatelského hlediska není co vytknout. Vše bylo bez problémů a věřím, že podobné nadšení sdílí i většina ostatních návštěvníků tohoto unikátního eventu!

Nasleduje presun do haly, kde zacina party cislo dve. Jeste predtim trochu odpocivame venku v obcerstvovaci zone, davam se do reci s partickou z Finska, fajn rozhovor do chvile, nez jde cast z nich zvracet, pote co se jim udelalo spatne z kombinace alkohol + letajici atrakce na Vystavisti :-) Na akci je i hodne Polaku a jinych narodnosti. Nesleduji, jaky dj hraje nebo nehraje, ale uzivam si hudbu a atmosferu jako takovou. Treba proti M. Schulzovi v Epicu, kde bylo hodne turistu, tady jsou pouze lidi co trance opravdu poslouchaji. Nejvic to rozjel asi Dj Marlo, ale vzdy zalezi v jake jste zrovna nalade a kolik sil momentalne mate. Ty v takovem horkem dni sily ubyvaly hodne rychle, ale vsude byl dostatek jidla i piti za prijemne ceny.

Puvodne jsem si rikal, ze to zabalim kolem treba uz po pulnoci, ale nakonec jsem vydrzel na nohou 11 hodin. Nabizi se prirovnani k cyklistickemu maratonu. Stejne jako tam, i tady za to kazda minuta stala a CityFest se v mych ocich jednoznacne povedl a budu na nej dlouho vzpominat. Akce, kde clovek nema dopredu velka ocekavani, nakonec vzdy dopadnou o to lepe!