TRANCE.CZ - Novinky z trance hudby, News from world trance dance music



 

Transmission 21.11.2015 dojmy

41 %
Výborné


18 %
Průměr


18 %
Zklamání


23 %
Nebyl jsem na party


Total votes: 22
Starší ankety

4.11..2008
DAVID NEWSUM - 63B CLERKENWELL ROAD
7SKIES AND STATIC BLUE - CENTRAL PARK
ADAM NICKEY - SLIDER
8 WONDERS - THE RETURN
PUSH - DREAM DESIGNER

Report z Marco V Combi:Nations:II v Amsterdamu
Druhý report z party s Paul Van Dykem
Paul Van Dyk v Praze
  More

DJ Fire - Let The Joy Rise / Midnight In Beijing
Tiësto - Elements Of Life
Simon & Shaker - Plan 9 (from Outer Space)
 

Team
Write to us
Icon
W@P
 
 



Change sending

Od posledního editorialu již uběhla spousta času, a tak je vhodná doba pro menší aktualizaci. Náš web prošel během léta poměrně revoluční proměnou, která už byla zapotřebí. Osobně moc nejsem příznivcem velkých změn, ale v tomto případě se jednalo o posun k lepšímu. Každého jistě potěšily avatary, možnost zasílání soukromých zpráv a přehlednější grafika. Koncekonců, žlutá barva, která je alfou a omegou trance.cz, byla zachována, a tak není důvod si stěžovat. O to, aby se některé diskuse nezvrhly v prachsprostý flame dbají moderátoři z řad veteránů našeho webu. V diskusním fóru se kromě tradičních hudebních témat rozproudila i zajímavá a korektní debata o globálních politických záležitostech a tradicí se stal ID Contest, který nám umožňuje si trochu procvičit paměť. Po okurkové sezóně je opět v plném proudu klubová sezóna a mnohdy je dilematem, na kterou akci zavítat. Zásadním eventem podzimu bude dozajista další díl Transmission s možná nejatraktivnějším line-upem za celou dobu existence této halovky. Na bilanci roku 2008 je poměrně brzo a hodnotit počasí je nevděčné, neboť editorialy se neobměňují příliš často a za pár měsíců bude vše jinak. A protože mě nic duchaplného nenapadá, skončím přáním hodně zábavy na nadcházejících EDM/trance akcích, kde se, doufám, sejdeme v hojném počtu.
Binary, 27.10.2008
 16.10.2006 Ch@ron, Review
Jak už to tak bývá u většiny důležitých událostí, Riche Mowatta a Andy Buryho svedla dohromady naprostá náhoda. Píše se rok 1995, Rich má dready a hraje na klávesy ve skupině produkující indie-dance, Andy je dj pirátského radia, má dlouhé vlasy a stejně jako Rich chodí do indie/rockového klubu v Midlands. Rich jednou zavolá do radia, aby si nechal zahrát svůj první singl, Andy zvedá telefon a... už se začíná psát historie. Společně se Samem Tierneym vytvořili první krátkohrající desku Astronaut E.P. ještě pod pseudonymem Space Kittens, dvě (Storm a Dolphin) ze čtyř skladeb na desce pak zahrál Pete Tong ve své proslulé show na Radiu 1. Skladba Storm pak (1996) vychází samostatně a hnedle se stává hitem, což Richovi, Andymu a Samovi vyneslo nabídky na remixování skladeb přímo od (v té době) slavných Jimmyho Sommervilla či Human League. V roce 1997 trojice přestala tvořit v Samově obýváku a přesunula se do seriozního studia. V té době se také začíná formovat sound Solarstone - inspirací jim byl Danny Rampling - tak, jak ho známe dnes, což dokládá skladba The Calling, vydaná jako první právě pod značkou Solarstone. V roce 1998 zakládají label DeepBlue a na něm pak o rok později vydávají klíčovou skladbu Seven Cities, která jim definitivně vynesla pozornost široké obce trancových fanoušků, jakožto i respekt kolegů v branži.

Nemohu se považovat za výjimku, o Solarstone jsem se začal zajímat také až po prvním poslechu Seven Cities. Ale začátek to byl naprosto ideální, jelikož Seven Cities je bezpochyby jejich erbovní skladbou a snadno se na ní bude vysvětlovat co činí jejich skladby tak výjimečně lákavé. Pro méně znalé nejprve uveďme, že duo Solarstone si libuje ve veskrze klasickém trancu, především upliftingu, občas přidají i něco lehce proggy, elektronické či čistě chillout a downtempové pózy jim taktéž nejsou nijak cizí. Jejich hlavní doménou jsou melodie. Nekomerční, přesto chytlavé. Nic, co by si prostý lid zpíval ve sprše či při robotě na póli, avšak snadno identifikovatelné, zapamatovatelné a zamilovatelné. A jednoduché. Solarstone jsou v podstatě minimalisté - pracují s menším počtem zvuků, melodie nejsou nijak složité, skladby celkově nepřeplácané, čistě funkční, každý zvuk má své místo a logické využití. Basové linky jsou jemné, skladby díky tomu působí až nenápadně a nevtíravě. Díky tomu se vám rozhodně neoposlouchají. Seven Cities toho není přímo důkazem (jelikož ji v originále doprovází spíše chor, než čistý zpěv), ale Rich a Andy umí brilantně pracovat i s vokály. Poměrně šokující je, jak se rané skladby vyrovnaly s během času, respektive jak snadno dokázaly smazat rozdíl dekády oproti současnosti. Fungují báječně i dnes, vůbec nezestárly... jakoby se trance za těch deset let ani nezměnil. Seven Cities bylo nakonec vydáno ve 20 tisíci kopiích, což, pravda, na napomádované hvězdičky ve světě pop music nemá, ale jednoznačně lze takové číslo označit za úspěch, jedná-li se prakticky o váš debut. Tedy nevím jak vás, ale mě by to jistě potěšilo. Djmag ji dokonce pasoval na nejlepší trancovou nahrávku posledních deseti let. Když už jsme u těch uznání, na svých stránkách mají Solarstone pár citátů slavnějších kolegů. Nebylo by od věci si je tu zmínit: "Solarstone nikdy nezklamou... vždy přijdou s hřejivou, nádhernou a přímou úžasnou hudbou," pravil bájný Tiesto. "Solarstoni pomohli definovat žánr. Bozi uplifting trancu," zaznělo od Above and Beyond. Armin i Matt Darey zase vyzdvihli nebývale vysokou a stálou kvalitu jejich produkce, jež trvá již celou dekádu a udává i dnešní standard.

Není pochyb, marně bychom pátrali v paměti po skladbě, která by byla nepovedená, nepřesvědčivá, nehodná uznání. Těžko bychom nalezli kousek, který by šel označit byť i jen za průměrný. To je opravdu mezi hudebníky naprosto nevídané. A rozhodně se tu nebavíme pouze o pár skladbách, vždyť za těch deset let čítá jejich produkce přes dvacet oficiálně vydaných kousků. A to ani nepočítám všechny ty remixy pro Cygnus X, Ferryho Corstena (Moonman), Matta Dareyho, Jan Johnston a v neposlední řadě i brilantní Bullet In A Gun od Planet Perfecto. Navíc zmiňuji jen remixy za roky 2000 a 2001. Chilled-Out Euphoria byla první autorskou kompilací Riche a Andyho, vyšla hned jako dvojcédé a její kvality ocenilo přinejmenším 80 tisíc fanoušků, kteří si ji zakoupili a cení si ji dodnes. Rok 2002 pak světu přinesl Oakieho nezapomenutelný track Southern Sun, který si Solarstoni nemohli nechat ujít a jejich ambientní mix rozhodně patří do zlatého fondu světové trancové tvorby. Po dvouleté pauze další singl na labelu DeepBlue, tentokrát Speak In Sympathy vytvořený ve spolupráci s Elizabeth Fields, Ben Lost se postaral o vydání starších skladeb Solarcoaster a Green Light. Bezesporu klíčovým bychom však měli označit znovuvydání Seven Cities v roce 2002, především kvůli remixu od strmě stoupající djské hvězdy Armina van Buurena.

Narozdíl od Armina však hvězda Solarstonů nestoupala tak strmě. Jak si to vysvětlit? Rozhodně nemohlo jít o slabší kvalitu produkce, "problém" tkvěl spíše v jejich hudebním stylu. Výjimečný hudební styl, jímž se prezentují Solarstone, zkrátka není obecně tolik líbivý, není tolik komerční, abychom tak řekli. Což však jeho kvalitu nesnižuje, právě naopak! Jako u každé exkluzivní věci vám i obliba žánru s nemnoha posluchači dává pocit jisté výjimečnosti, až bychom řekli nadřazenosti - právě vy jste to byli, kdo objevil něco, co ostatní nevidí, míjí, a ten pocit vás bude jistě hřát, až v diskusi rádobyzasvěcených trancerů nadhodíte jméno Solarstone a všichni se po sobě budou jen nechápavě dívat. Ale dost možná se najde v té skupině jedinec, který beze slova jen uznale pokýve hlavou... a svět bude zase o chlup příjemnější místo pro život. Po všech jmenovaných úspěších celkem pochopitelně poptávka po Solarstonech rostla, což vyústilo v serií djských vystoupení po celém světě, počínaje proslulým klubem Gatecrasher. Rok 2003 přinesl kromě vydání skladeb Release a Destination i spolupráci se Scottem Bondem, ze které vzešel další velký hit 3rd Earth, k němuž přidal svůj remix i Marco V. Se Scottem si zjevně porozuměli, poněvadž na sebe dlouho nenechaly čekat ještě další povedené skladby - Naked Angel a Redline Highway. Po Z2 (rok 2000) a Liquid State (2002) přichází Rich a Andy s daleko úspěšnějším projektem (aliasem) Young Parisians a první skladbou U Write The Rules. Druhá, pravděpodobně známější skladba Jump The Next Train vznikla ve spolupráci s Benem Lostem, čistě taneční remix k ní přidala dvojice Kyau and Albert. Rok 2004 se nese především ve znamení celosvětového (střední východ, Malajsie, Austrálie, Kanada a Atény) turné, na Tiestově labelu vychází zatím jejich poslední vydaná skladba Like A Waterfall, produkt spolupráce s vokalistkou Jes Brieden (z Motorcycle, projektu Gabriel and Dresden). Blížíme se pomalu do současnosti, v roce 2005 vytvořili Andy a Rich skvostnou kompilaci Destinations (jestli se nemýlím, přinejmenším u nás vyšla až na začátku tohoto roku), jejíž přídomek Volume 1 dává naději, že nezůstane v jejich diskografii osamocena.

Podstatnější v tuto chvíli však je, že na začátku letošního září konečně vydali své "první autorské" album. Jmenuje se Anthology One a jak již název naznačuje, jde o sbírku (první díl z celkových tří) jejich práce za celé desetiletí, které nám zpříjemňovali svou hudbou. A protože jejich diskografie, jak již naznačily předchozí řádky, čítá přemnoho povedených kousků, vychází hned jako dvojcédé, což je nesmírně příjemná zpráva. První disk je tvořen jednotlivými skladbami, některé jsou spolu propojeny jemnými přechody, jiné nikoliv, což však v tomto případě příliš nevadí, jelikož si Rich s Andym nelibují v jedno až dvou minutových, nesmírně nudných basových build-upech, jak je u jiných producentů obvyklé, nýbrž hned od prvních vteřin skladby jdou na věc a odhalují její hlavní motiv. Stejně tak nás ušetřili obdobně rozvleklých konců skladeb, někdy za cenu prostého fade-outu. Vše je však vytvořeno s citem jim vlastním, tudíž se nemusíte obávat, že by vás album nudilo. Druhý disk přináší non-stop mix, v němž se opakuje i několik skladeb z prvního cd. Solarstone nejsou žádní mixující začátečníci, všechny skladby jsou smíchány naprosto bezchybným způsobem - tedy přímo skvostně, energické skladby střídají downtempové uklidňující party. Kdepak, ani na druhém cd nelze nalézti chybu.

Emoce. Producentů taneční hudby je bezpočet, amatérských, poloprofesionálních i profesionálních. Všichni se snaží tvořit hudbu, která bude těšit nejen je samé, nýbrž (a to především) jejich fanoušky. Vše je o emocích. Trance nedostal svůj název jen tak zbůhdarma - pokud pomineme lehce nadsazený vtip z komixu o Dilbertovi, kdy typický trancový fanoušek upadá při poslechu své oblíbené hudby do totálního komatu, trance by měl v posluchačích vyvolávat více či méně intenzivní pocity fascinace, nadšení až tranzu (zjednodušeně řečeno). Hudba dua Solarstone vás zřejmě nechytí za límec a neomlátí s vámi celou místnost (metaforicky, pochopitelně), ale jisté emoce ve vás nepochybně vzbudí. Určitě to bude radost. Možná ve skrytu duše, možná i na povrchu... třeba se usmějete... i když jen zlehka... při poslechu známé a milované melodie. Dost možná se vám při vší té kráse lehce sevře žaludek. A nebo, pokud tedy budete v opravdu správném rozpoložení, vám ukane i nějaká ta slza radosti. Tedy samozřejmě to předpokládá, že vás tato hudba bere - pokud máte nad postelí plakát Sandera van Doorna nebo Underworld, měli byste jít o dům dál. Ale pokud jste alespoň trochu citliví lidé a vnímaví posluchači, nepochybně na vás tato překrásná hudba zapůsobí dostatečně silně. Měl-li bych působení jejich melodií, které přeci jenom hrají ve skladbách prim, k něčemu přirovnat, zkuste si představit čokoládový bonbon, který se vám vláčně rozpouští na jazyku, vy při tom máte zavřené oči a vychutnávate si ten pocit s naprostou koncentrací na chuťové buňky. Pokud bych měl být ještě přesnější, zkuste si k tomu přidat úvahu, že ten čokoládový bonbon je s višní a likérem uvnitř - sladký likér se vám po proniknutí vrstvou jemné čokolády rozlije v ústech a nakonec si vychutnáte právě tu višni, která dodá vašemu požitku korunu. (Otřete si sliny, budeme ještě chvíli pokračovat.) Takhle zhruba působí skladby Solarstone na vaše vnímání. Nerad bych se mýlil, nerad bych někomu křivdil, ale podle mých zkušeností je tato schopnost vyvolávat podobné požitkářské emoce v takové míře prakticky ojedinělá. Ano, jistě, hodně skladeb má krásnou melodii, ale jen málokdo jich má na kontě tolik, jako právě Solarstone. Nebo řekněme to ještě jinak - málokdo je schopen vytvářet takto neuvěřitelně skvostné skladby bez přestávky! Aniž by se vzájemně přehnaně podobaly, aniž by vsázel na stejné, ohrané efekty. Opravdu jen málokdo (respektive mě teď ani nikdo nenapadá). A jestli tohle není dostatečný důvod pro vstup do trancové síně slávy, pro nominaci nejen na nejlepší album roku, ale i na nejvyjímečnější album vůbec, jestli právě tohle není důvod, proč byste měli pro album hned letět do obchodu a vydat za něj své tvrdě vydělané úspory... pak již nevím co byste chtěli.

Posledních pár slov závěrem: Původně jsem měl v plánu hodnocení alba snížit kvůli tomu, že vychází až teď, po dlouhých deseti letech ubíjejícího čekání. Ale už po prvních tónech jsem k tomu ztratil odvahu. Bylo by to totiž velmi nespravedlivé. Dále doporučuji přečtení již dříve inzerované interview s Richem Mowattem na trance.nu. A konečně vás všechny žádám o malou modlitbu za to, aby se nějaký odvážlivec konečně odhodlal a přivezl Solarstone do téhle malé republiky.

Žánr: Trance
Label: Deep Blue Records
Release Date: 10.09.2006
Délka: CD 1 75:57 + CD 2 72:14

Disc One
01. Solarcoaster
02. Black Finished Chrome
03. Release
04. Speak In Sympathy
05. Seven Cities
06. The Calling
07. Intracity
08. Jump The Next Train
09. Crashing
10. Like A Waterfall
11. Shimmering Little Morphs
12. Greenlight
13. Late Summer Fields
14. Jabberwock

Disc Two
01. Like A Waterfall (Club Mix)
02. U Write The Rules
03. Destination
04. Day By Day
05. Universal
06. Eastern Sea (First State Mix)
07. Red Line Highway
08. Solarcoaster (Midway Mix)
09. 3rd Earth
10. Naked Angel
11. The Hymn
12. I Want You
13. Seven Cities (V-One Mix)

Napsat názor do DISKUSE


17.12. 8:05
Trancenation 3.3.2018 v Mecce
13.12. 23:41
Aly & Fila presents FSOE
12.12. 23:21
14. 04 2018 - Ear-Gasmic "Another Dimension Edition" - Atelier Babylon / Bratislava - LINE-UP TO BE ANNOUNCED SOON
11.12. 18:47
ReadyforDisorder 8.12. v Hradci Králové
11.12. 17:15
A State Of Trance 2008 - 2017 (Radio Show)

5.11. 13:05
Off topic
12.10. 7:51
Objevil jsem Angelicu S
25.9. 14:35
sázení - ruleta
12.8. 14:46
Free tracky
4.5. 11:46
Kde sehnat bílé kalhoty?

14.12. 17:03
Andy Duguid & Kyler England - Every World Inside You
14.12. 16:49
Cosmic Gate & Emma Hewitt - Tonight (Remixes)
12.12. 17:57
Steve Allen - Tranceformation - New On VANDIT
12.12. 17:46
Solarstone & Alex Karweit - Choosing His Angels (Genix + Eskai & SNR Remixes)
12.12. 16:08
OUT NOW! Sajjad Zakaria - Rising Force [TAR#138]

15.12. 13:07
Ronny K - Dreamcatcher (Music Video)
1.12. 20:58
Cosmic Gate & Sarah Lynn - Folded Wings (Official Video)
1.12. 20:57
Markus Schulz presents Dakota - The Spirit of the Warrior (Transmission 2017 Theme)
18.11. 20:45
Foggy - Come Into My Dream (Thomas DeColita Remix)
18.11. 20:43
Lacuna - Celebrate The Summer (DJ Gollum & Empyre One Video Edit)

13.10. 20:15
Prodam trance/house/dance vinyly
12.9. 15:09
sháním náramek Above & Beyond
18.11. 16:53
PRODEJ: Trance vinyly(z let 2000 - 2008)...
21.3. 23:37
Náramky a Torques
5.12. 14:48
Plakát ATB
 
ISSN 1213-7340, © 1999 - 2017 TRANCE.CZ